Kojetín - "Draci na Hané"

Jak jsme tedy slíbili Koječákům, valíme do Kojetína. Multišupoplex a astra od Radece komeťáka valí po dálnici. Pěkná cesta. Na benzince potkáváme černochy z Francie. Menší komunikace a Edi Contador neváhá a kupuje od podivného cigánského barona pofidérní zlaté prsteny. Kdo toho rumuna neviděl, asi nepochopí. Tolik módních stylů na jednom tlustém rumunovi. Zajímavé. Odjíždíme z benzínky a francouzi prý pojedou s námi. Nechytají se naší dravé jízdy. Přijíždíme do Kojetína, Vlastik netradičně zabloudil. Taky se není čemu divit, když navigátora dělal Lengiš!

V Kojetíně bylo skvělé přivítání. Kojčačky byly nadšené, když nás viděly. Krásné bylo přivítání šéfa bufetu, když řekl: "O Vás se píšou legendy! Vy jste slavnější než Karel Gott!" A Čert krásně a pohotově odpověděl: "A kdo je Karel Gott!". A ty další hlášky ani nebudu psát. Prostě že nás upije! Nebo cóóó. K večeru už pochopil, že jeho slova neměly smysl. Vlastik, Mireček a Johan šli stavět stany, my ostatní jsme byli na čundru. Stan nemáme. Na cóóóó. Slavíme v loděnici, parádní zábava kytara drnká o dušu. Tak dlouho se snažili, dokud Ondra si ji nepůjčil a sklidil parádní aplaus. Ne že by to uměl, ale spíš z recese.sklidil potlesk, to že si na ni troufl. Děvčica najednou přestala hrát. No a cóóóó. Stejně to tam zabalili, zavřeli loděnici a šlo se do hospody "Na hráz". Pivo a kořalky tekly proudem. Zavíráme hospodu, jde se na kutě. Poctivci do stanů, ortodoxní píči k bráně do loděnice, poněvadž nám slíbili, že ráno v šest otevřou výčep. Nemůžeme to prošvihnout. Před šestou vstáváme čekáme na otvíračku. Mezi tím Ricci spadne do vody. Ani nevím, kdo ho tahal ven. Krýgl byl překryt listím, trávou, křovím. Prostě maskován. Ostatní snídali po našemu. V 6:20 přijíždí obsluha bufetu. Nevěří vlastním očím. Vy už jste uzhůru? Dostane se mu pojebu: "Kurva kde si? My už máme žízeň!". "Zachvíli otevřu!". Bereme si každý svou litrovku a jde se na snídani k bufetu. Stejně tam bude porada kapitánů v devět hodin. Do porady jsme vydrželi i litrovky téměř vypili. Než jsme přišli na start byla část posádky značně pod vlivem. Nevadí, byla sranda a lidem to zjevně nevadilo. Sem tam jsme se nesešli na start, tam jsme naverbovali koječačky a kojčáky. Tak se jim to zalíbili, že se někteří k nám vrací do dnes.Jutuš se stala naším levým háčkem vedle Mirečka. Za ní sedí skromná Káča a za Káčou, když má volno sedí její brácha Čelo. Ještě nám pomáhá Lucka maminka dvou milých a malých dvojčátek. A nemůžeme opomenout páreček Lenku s Jackem, kteří nám už několikrát pomohli. Samozřejmě s pádlováním. Na pití taková extratřída nejsou.

Jednu jízdu nasedáme na molo a neodhadneme rozložení zatížení. Co si myslíte, že se stalo! Část posádky Pod vlivem končí v Moravě za parádního smíchu a potlesku přihlížejících.

Vybírají se peníze na dětské domovy. Ricci je jako první, který dává 500 Kč za tým Pod vlivem. I když byl nejvíc pod vlivem, byl nejrychlejší ze všech. Gratulujeme.

Poslední závod na 1000 metrů jedeme nějak na rychlo, poněvadž nás přihlásil Kachna "o nás, bez nás". Cestou do lodi sbíráme kolemjdoucí. Máme jich požehnaně a někteří jsou zjevně nešťastní, že si s námi nemohou zapádlovat. Někteří jedinci z našeho týmu start vyloženě projebali nebo prospali. Ale nevadí, dali jsme to i tak.    (Rohlík)