Pálavský festival 24. až 26.7.2009

Začalo to exkluzivně. Přijeli jsme v pátek na závody do Pavlova, pravda máme to kousek, tak jsme se slézali jako telata. Někteří přijeli již v pátek, jiní v sobotu ráno. Posádka byla složená ze samých začátečníků. Jen Prase, Kachna a já jsme již minulý rok pádlovali. Celkem nás bylo 24. A jelikož jsme v pátek netrénovali - na cóóóó, tak v sobotu ráno na poradě bylo šou. Proč pak asi. Jelikož jsme z pátka na sobotu téměř nespali, bo nebylo teho času, na poradě kapitánů v 10 hodin jsme byli téměř v celé sestavě jak opařené slepice aj s kohútama. Ale to překvapení teprve mělo přijít. Bob, který to na Pavlově má vždy pod palcem, rozhodl společně s Čápem a Klimberou, což jsou vlivní lidé od dragonboatingu a také nejvyšší. Ne postavami nýbrž postavením tedy funkcemi. Parádní draci. Snad pochopíte později. Tedy vlastně o čem rozhodli. Dvoustovky, jenž se měli jet v sobotu, se kvůli silnému větru a vysokým vlnám pojedou až v neděli. A právě v sobotu se pojede jedem kilometr respektive tuším 1245 m. A to nahrálo do karet Prasátkovi, Kachnovi a mě. Zbytek nováčků totiž tvořilo tým 20 pádlujících a Kosťa zrobila bubenicu. K našemu parádnímu překvapení přispěla účast Čápa na kormidle. Komu se to povede! Poprvé sedne do dračí lodě a hned s mistrem světa! Před startem dal začátečníkům instruktáž, jen Šany rady nebral vážně. Příliš kecal u přednášky. A kyž jsme pak sledovali tu jízdu tak hlavně dojeli. Ale nebudu předbíhat. Když šla parta Pod vlivem na start uspokojili se zelenou. Pěkné gesto, když většina se rozcvičovala a pumpovali svaly. No, my je vlastně nemáme, tak není co pumpovat! Až teď mi to došlo. Na startu ani vůbec nebyli nervózní, poněvadž předpokládali, že loď brzy překlopí a budou to mít za sebou. Nestalo se. Jak pádlovali, Prasátko se snažilo je povzbuzovat do mikrofonu a odnesl to hláškou: "Prase už není Prase! Prase je hovado!!!". Bylo veselo. Hlavně že jsme nemuseli dát tu tisícovku! A naši nováčci stále pádlovali. Normálně dopádlovali až do cíle a za cílovou metou začali divoce skákat do vody plní radostí, že to dali. Pravda pohled na Čápa byl rozpačitý. Netušil co se děje! Část osádky zůstala na lodi a dopádlovali k břehu. Začali oslavy parádního úspěchu. Sice poslední ale dopádlovali. Pak mě jako kapitána týmu hodili do vody a šlo se pařit. Excelentní zábava. Večerní zpěvy už nebyly zpěvy, ale vyšší výkřiky jeden přes druhý. Štengrovali jsme se mezi týmy. Asi ve tři jsme to postupně začali balit, zábava umírali a dragouni s ní.

Ráno raníčko panna stala a na svět se rozkoukala. Dnes by to šlo! Tak jsme po našemu posnídali a čekali na poradu kapitánů tuším v 11 hodin. Klimbera nás uvítal slovy: "To není možné poslední odcházejí a první jsou v takovém počtu na poradě!". No a co následovalo. Rozhodlo se, že se pojedou dvoustovky vyřazovacím způsobem. Bylo jasné, my se druhé jízdy nedočkáme. Taky nedočkali. Nevadí. Skončli jsme poslední a z tohoto našeho prvního závodu, mimochodem to bylo Grand Prix, přivezli 66 bodů. Vůbec jsme o tom nevěděli. Kdo bude číst dále pochopí později. Samozřejmě jsme z kempu v Pavlově odjížděli mezi posledními, poněvadž jsme čekali, až šofér vystřízlivý. Pavlov končí ...   

Jó, ještě abych nezapomněl proč jsme vlastně pokračovali v dalších závodech dračích lodí. Totiž při nějaké té párty, tuším při vyhlašování výsledků, řekl Klimbera: "Když pojede posádka Pod vlivem na závody do Ostrožské Nové Vsi, platím za ně startovné!" No uznejte sami. Co jsme měli dělat! Musíme Klimberu překvapit a dojet.

Ještě si pamatuji na jednu hlášku z Pavlova. Přišla nějaká ta slečna z Prahy, pod dresem bez podprsenky, a ptáse: "Prosím Vás, nechcete přijet k nám do Prahy?" A já jako kapitán týmu jsem odpověděl: "Rádi, ale to se běžte domluvit s naším osobním manažerem!" A ona: "A kdo to je?" Suše jsem odpověděl: "Peťa Klimbera!" A ona: "Vy ho znáte?" A s kroutící hlavou odcházela pryč.

14.10.2009 Rohlík